pondělí 28. května 2012

Poznámky II. k psychologii spankingu

Při psaní o psychologii spankingu jsem vynechal úvod k autorce knih.
Jacqueline je samozřejmě spankingově pozitivní a ve věku mezi dvacítkou a třicítku se rozhodla s tím jít ven. Její pozitivní zkušenost ji vedla k tomu, že dnes je profesí poradkyní v partnerských vztazích - manželství, rodina a podobně. Samozřejmě nejvíc radí lidem, kteří v sobě objeví to, že jsou spankingově pozitivní. Například jak se svěřit partnerovi, jak řešit to, když partner není spankingově pozitivní a podobně.
Těch knížek, co Jacqueline napsala, je zatím myslím sedm. Jsou to útlé knížky, já jsem četl tři. Nemám čas na to, abych knížky překládal. Budu na deníku poněkud nesouvisle uvádět zajímavá témata psychologie spankingu a budeme o nich diskutovat.
Pro naše téma ale není rozhodující jen tato knížka, chtěl bych se psychologií spankingu na deníku více zabývat bez ohledu na to, co napsala Jacqueline Omerta.

98 komentářů:

  1. Pietro15:47

    V úvodu mého příspěvku moc děkuji Aryonovi za projevenou vstřícnost (vím dobře, že to se mnou není na diskuzích lehké) a děkuji i ostatním za ostatním za projevený zájem o téma, které mě tíží. Ostatně všiml jsem si, že v tom nejsem sám, že dokonce i submisivní dívka řeší podobný problém (chtěla by dostat, ale bojí se ponížení). Přijde mi, že je to škoda, když tak hloupý pocit někomu brání prožít své tajné sny. Kdyby se tuhle věc podařilo vyřešit, nejspíš bych už dávno pravidelně chodil na Vaše srazy a možná i spokojeně žil se spank-pozitivní partnerkou.

    Takže - otázka do publika zní:

    Jak to děláte, aby Vám druhotné nepříjemné pocity, jako zejména

    - pocit ponížení (u submisivních), nebo
    - obavy, zda partnerce/partnerovi neubližujete (u dominantních)

    nekazily jinak pěkný spankingový zážitek?

    Podle Vašich dřívějších reakcí si mohu domyslet, že spousta z Vás žádné takové pocity vůbec nemá. Pokud tomu tak je, upřímně gratujuji; ale bylo tomu tak vždy? I v dobách, kdy jste se spankingem začínali a teprve se poznávali? Tomu už moc nevěřím ... a o to víc mě zajímá, jak jste se s tím (vnitřně - duševně) vypořádali.

    Napadá mě několik možností:

    - od milovaného partnera/partnerky to není ponižující,
    - dovedu být na sebe hrdá/hrdý, že statečně vydržím výprask,
    - střídáme role, aby to bylo spravedlivé,
    - ponížení mám rád/a (těžko představitelné, ale proč by jinak existovaly praktiky jako dogplay, ponyplay a podobně?)

    - praktikujeme jen mírné a velmi láskyplné formy spankingu,
    - partner/ka výmluvně dává najevo svůj souhlas s výpraskem a fakt, že se mu/jí to líbí (poprosí o výprask jako za starých časů, přinese si nástroj, stáhne kalhotky, zaujme pozici ... )
    - máme vypěstovaný systém nonverbálních signálů, které zajistí oboustranně příjemný průběh spankingového rituálu.

    A věřím, že bude existovat i mnoho dalších. Aryon už odpověděl v minulém příspěvku; nyní je to na Vás.

    OdpovědětVymazat
  2. Anonymní17:53

    vážení, dříve byl tento blog hojně navštěvován, obávám se však, že se stává uzavřenou skupinou jistých známých tváří a ztrácí tah na bránu (zadek)
    protože jsem pouze čtenář, nemohu hodnotit zdali je to omyl či úmysl, to již zvažte vy

    OdpovědětVymazat
  3. ehm...asi by měl komentář větší hodnotu kdyby byl podepsán (i když možná ani to ne)...nevím jaký záměr Aryon s blogem má, ale pokud by byl extrémně zajímavým pro málo lidí, bylo by to v mém vnímání lepší než kdyby byl trochu zajímavý pro všechny lidi.
    Aryon si vybudoval loajální přispěvatele/čtenáře/spolupracovníky a pořád buduje. Stejně jako profiluje blog podle svých představ tak, aby co nejlépe vypovídal o jeho vnímání a hodnotách. Mě se líbí co vidím a tak naopak čím dál tím víc blog pro mě získává na "tahu na branku"...ale to je asi čtenář od čtenáře různé.
    Pokud máš milý anonyme návrhy jak blog vylepšit, sem s nimi, konstruktivní kritiku člověk slyší raději než tu nekonstruktivní(soudím podle sebe)

    OdpovědětVymazat
  4. I once read a very interesting article. In this article, the author claimed that submission in women was due particularly to the existence of authoritarian fathers and mothers and guilt all the time transmitted to their children. The guilt associated with authoritarianism resulted in more submissive women! You know if this is so?

    OdpovědětVymazat
  5. Anonymní01:06

    peter_angel: nechci se tě dotknout, ale nedá mi to se nezeptat: proč pořád aryonovi tak podlejzáš, za všech okolností ho hájíš a vychvaluješ, snažíš se shazovat ty, co s ním nesouhlasí, nebo něco na blogu kritizují? je to můj dlouhodobější dojem z tvých příspěvků.
    Jade.

    OdpovědětVymazat
  6. Jade: nedotýka se mě to:)
    já mám takový nějaký ochranitelský instinkt na lidi kteří si to v mých očích zasluhují. Aryona osobně neznám, ale líbí se mi, že dává prostor lidem které osobně znám a které mám rád, k tomu aby se seznamovali, psali, četli...
    nemám dojem, že bych Aryonovi podlézal...pokud to dělám, nečiní mi to potíže a nemusím se nijak extrémně přemáhat...takže asi si vyhovujeme...charakterově a názorově.

    k tomu hájení a vychvalování...mám-li být upřímný, dost obdivuju, že mu stojí za to dávat prostor lidem co sami nic nemají, nic netvoří a nic po nich nezůstává, k tomu aby ho uráželi...asi je větší masochista než já...já bych někoho pověřil dohledem nad komentáři a zveřejňoval bych jen ty k věci a neurážlivé, nebo bych alespoň mazal co by mi nevyhovovalo...je větší chlap než já.

    Přesto myslím, že i ten větší chlap se může časem unavit a říct si, že na blog kašle a že mu to za updatovaní nastojí...nevím jaký máš přehled o jiných blozích, ale najít blog co vydrží 10 let a víc je docela fuška...každý má na začítku nutkání něco sdělit a nějak se seznámit, ale po čase ho nadšení a zápal přejde.

    Měl jsem dojem, že Aryon už taky k tomu měl blízko a ber mě jako konzervativního nebo nostalgického...nechtěl jsem aby se to stalo.
    Nic mě nestojí pochválit ho, počechrat mu trošku peří a dát mu najevo, že oceňuju čas co blogu věnuje, pokud to má za následek, že on nemá pocit, že je tu jen fura nevděčníků co si myslí, že no to dělá za peníze, nebo oni mají na tento blog nějaké nezpochybnitelné právo.

    Aryon je v mých očích nadšenec a dává něco zadarmo...je projevem elementární slušnosti mu čas od času poděkovat a prokázat úctu tomu co dělá a co je pro mě užitečné a přínosné...

    stačí takhle?

    OdpovědětVymazat
  7. to Public spanking:
    I read another aritcle in which the situation you are talking about was only one of the reasons for submision(not only in women).
    Different reason was lack of guidance(the opposite situation than the case of autoritative parents) from parents or low self esteem...meaning that the lack of parental love is beeing percieved as a problem and submission is a regresion to the situation of her being a child, and her partner(dominant) being a parent ... deciding rules, punishing disobidiance, rewarding obidiance...that is how she can fill the void present due to lack of parental love and appretiation.

    Another reason can be love...if she is in love and He likes her obedient, she is because of the mutual trust and the reason is his need to be dominant not her need to be submisive.

    PS: pardon my english, hope you still get the meaning of it

    OdpovědětVymazat
  8. Anonymní08:47

    peter_angel: ok, díky za odpověď:) pořád mi to přijde malinko přehnané a některé body toho, cos napsal, trošku sporné ale teď už tvou motivaci úplně chápu a necítím potřebu s tebou jakkoliv polemizovat:) ještě jednou dík za fér odpověď.
    Jade.

    OdpovědětVymazat
  9. Anonymní16:37

    Teda, člověk na pár dnů opustí civilizaci a tady se objeví diskuse, která tu snad ještě nebyla. Trefil jsi se, Aryone, a díky Ti za to. Jedinou výhradu mám v tom, že se diskuse rozeběhla na třech větvích :-).
    Knihy paní Omertové neznám, ale zprostředkování jejích názorů, i když někdy vyhrocených, oceňuji.
    A určitá protiváha v podobě komentářů Peťuly je přímo skvělá, klobouk dolů.
    A ještě jeden dík Petrovi Angelovi za nesmírně lidské, vstřícné a přitom fundované glosy a reakce. Chopil ses dirigentské taktovky perfektně a přestože s Tebou člověk nemusí ve všem souhlasit (ale o tom to přece je), celkově smekám.
    Já už jsem na sebe toho vypověděl dost, tak přidám alespoň jednu perličku z útlého mládí.
    Když už člověk dostával občas výprask, někdy měl pocit že nespravedlivě, ale asi spíš ano, vysloveně ho štvalo, že ho nezvládne statečně, s nadhledem. Tak jsme se s kamarádem (bylo to ve věku "holky neberem") rozhodli, že budeme trénovat, abychom nevypadali jako srabi. Občas si zašli do lesa a jeden druhého vyplácel prutem na holou. No, brzo jsme toho nechali, kýžený efekt se nedostavil :-). A pak už následovalo školení od Mistra Neprakty, tak jako v mnoha dalších případech, vím dobře.
    A teď pár poznámek k předchozím příspěvkům:
    - Dawe - stručné, ale upřímné a výstižné, absolutní souhlas
    - Tua - hezké vlastní vzpomínky, potom však nepochopitelná vstřícnost vůči urážlivému textu Pietra a dokonce vykání? Nechápu
    - Lachtanka - reakce vůči tomu nejchytřejšímu z nás zcela oprávněná, on ale vůbec nepochopil, o čem mluvíš. Jinak Tvůj coming-out mě docela překvapil. Z Tvých občasných komentářů jsem si Tě představoval jako pravidelnou a aktivní spankerku, takže pokud se jedná většinou/pouze o teorii nebo fantazii, docela jsi mě dostala.
    - Terezka - téma Tě zjevně natolik zaujalo, že jsi se připojila i sem, chvála Ti
    - Zyan - reálné provokování a trest, situace, kdy vše řídí subík. Moc se mi líbila reakce P.A., podepisuji. Rozhodování se, zda chci nebo nechci, zajímavé. A viditelně skutečná obava, že bys mohla dostat hned někde venku, to na Tebe zjevně platí :-). Dobré.
    - Katarina - díky za novou kategorii, tresty studijní, pobavilo.
    - Jade - Ponížení jako silné vzrušení, pouze ale v rámci hry - ANO. Celkově moc zajímavé názory, hezky a upřímně popsané, díky.
    - P.A. - Všeobecnou pochvalu sis již vyslechl, tak teď ještě pár konkrétních poznámek - v pokračování...

    OdpovědětVymazat
  10. Anonymní18:40

    Pokračování:

    P. Angel - obdivuji Tvou snahu i čas zareagovat na všechny příspěvky a to věcně i příjemně subjektivně
    otázka volby - ano, souhlasím, jedná se o konsenzuální rozhodnutí obou, asociace se sexem - když subík řídí.
    - neexistují pravidla (sex, spank atd.), pokud se oběma líbí, tak to opravdu není žádné ponižování
    - díky za pozdější vyjasnění nového klubu na Lapiduchu, z první zmínky jsem nepochopil oč má jít

    A na závěr Pietro (nová, asi mužnější přezdívka našeho Péti):
    - úvod mě docela potěšil - Hledám se, je mi líto starých komentářů, tím ale moje potěšení skončilo.
    Vůbec mi nevadí Tvoje (možná pro mne lehce infantilní) představy a fantazie (otec a JASNĚ PONIŽOVANÁ dcera, velikonoce), protože na ty máš plné právo a nikdo Ti ho neupírá. Problém je v tom, že Ty už zase diktuješ ostatním jak se mají chovat, co si mají myslet atd. Zhruba před dvěma lety jsem Ti na tomto deníku vynadal a musím říct, že i dnes bych většinu toho mohl klidně napsat znovu.
    Opět se pasuješ na arbitra a odsuzuješ ostatní, znovu jsme si museli protrpět Tvou story o permoníčkovi s krumpáčkem, jasném to MACHO chlapákovi, a Tvoje zcela zcestné teorie o rozdílech mezi pohlavími, o ponížení, hrdosti, bolesti atd.
    Až se Tě opět začnou zastávat "matky Terezy", protože jsi údajně mladý a nezkušený, tak jim doporučím, aby se podívaly do historie a samy se přesvědčily, že už zas tak mladý asi nebudeš a hlavně, že meleš už léta pořád to samé bez ohledu na to, že se Ti to X lidí X krát pokusilo rozmluvit nebo vysvětlit.
    Tobě totiž vůbec nejde o nějaké rady nebo názory jiných, Ty jenom čekáš, která beruška z Tvých názorů padne naznak a bude Ti zobat z ruky. Žádosti o rady jsou jenom záminka, Ty na ně stejně kašleš a dokola si meleš svou.
    Jsi ochoten napsat, že jsi to s muži asi nedomyslel, ale přitom to opakuješ už léta. Když Tě Aryon v druhém příspěvku nesprdnul, tak Ti otrnulo a hezky jsi se rozjel dál. Takže jsme dostali naservírovanou novou srdceryvnou macho story o horském vůdci, zakončenou staronovou teorií o bolesti a ponížení. Vůbec nechápeš, že někdo na spank je a jiný není a to vůbec neznamená, že se bojí bolesti atd.
    No nic, raději toho nechám.

    Ale když pořád škemráš o rady, tak bez ohledu na to, že se jimi neřídíš, Ti sdělím alespoň pár:
    - se spankem je to jako se sexem, vše co oba dělají dobrovolně a líbí se jim, je v pořádku a NIKDO cizí jim do toho nemá co kecat. Pokud někdo v sexu nezná nebo neprovozuje nic jiného než misionářskou polohu a oběma to vyhovuje, tak je to OK. Podle Tvé quazi teorie by poloha na koníčku asi taky nebyla dost "mužná".
    Pokud si někdo při sexu hraje na různé postavy, profese, situace atd., je to opět v pořádku a ta situace končí s koncem té hry. Není v tom žádné ponížení jednoho pohlaví tím druhým. A stejné je to u spanku.

    Co se týče intenzity výprasků, většinou se začíná lehčím způsobem a případně pokračuje dál, podle toho, na čem se OBA dohodnou, co se jim prostě líbí. Ve Tvém případě to ale zcela určitě bude jinak, protože Ty jsi unikát.
    Ty totiž na jedné straně pořád škemráš o jakousi kuchařku, na druhé ale požaduješ, aby Tobě a jenom Tobě byla napsaná na míru, což skutečně nejde. Prostě typický jájínek.
    Tak už aspoň, proboha, konečně přestaň poučovat a buzerovat ostatní.
    "Žít a nechat žít"...

    Obdivuji božskou trpělivost P. A. a jsem rád, že už Tě konečně utřel i někdo další (viz např. Lachtanka a Jade), Ty jsi ale zjevně splachovací, klidně zareaguješ - JÁ NIC, JÁ MUZIKANT.

    Tak se měj...

    Zdravím všechny ostatní přispěvatele,
    Libertine

    OdpovědětVymazat
  11. Anonymní23:40

    Hmmm, co takhle pár překladů pár povídek, co napsala ta Jacqueline Omerta? Kdo by se toho ujmul? Byla bych moc ráda. Něco si od ní přečíst, vypadá to, že by to mohlo být zajímavé počtení, dle toho, co o tam psal Aryon...
    Therasia

    OdpovědětVymazat
  12. Pietro00:53

    Libertine:

    1.) Možná jsou ty "teorie" vážně scestné, ale vlastním subjektivním POCITŮM se holt jaksi nedá poručit, i kdyby člověk chtěl.

    2.) Že někdo na spank je a jiný není samozřejmě chápu. Tak snad i ty budeš chápat, že někdo další na spank může být pouze napůl, JEDNOSTRANNĚ. (Jako baterka, která má svoji nabíječku - jsou sice vyrobeny jedna pro druhou, ale když je přepóluješ, bouchne to.) Nic víc v tom celou dobu NENÍ!!! Jen jsem udělal osudovou chybu, že jsem se pokusil své postoje nějak ozřejmit a popsat, PROČ to tak vnímám, jaké mám pocity v souvislosti s těmito věcmi. Jestli si to někdo vyložil jako "urážení, poučování, buzerování či souzení ostatních", tak se omlouvám, ale VŮBEC jsem to tak nemyslel. Ani teď, ani nikdy předtím.

    3.) Žít a nechat žít - souhlas, tak to taky dodržuj. Nevím, proč bych nemohl psát o svých fantaziích nebo zážitcích. Stejně jako ty nebo kdokoli jiný.

    OdpovědětVymazat
  13. Libertinovi: Každý člověk má právo diskutovat, pakliže je ochoten přinejmenším stejnou měrou také naslouchat. Častým zlozvykem internetových diskuzí bývá agresivní postoj účastníků, které virtualita zbavuje zodpovědnosti a soudnosti. Místnost se leckdy promění v arénu dvou soků, debata se odkloní od tématu a ztrácí tak na přehlednosti i čtivosti. I tento komentář lze vnímat jako svévolnou obhajobu vlastního ega na úkor celé diskuze, ale snad mi jej čtenáři (slíbím-li, že je to naposledy) odpustí.

    OdpovědětVymazat
  14. Anonymní08:23

    To Therasia:

    Knížky sice neznám, to by musel říct Aryon, ale mrknul jsem se na stránky paní Omertové a povídky to tedy opravdu nebudou. Mělo by se jednat o populární formou popsanou psychologii spanku.
    Libertine

    OdpovědětVymazat
  15. Anonymní18:22

    Měl bych dotaz na zde přítomné ženy. Přijde mi, že spanking jako trest je silně omezující, protože má smysl ho dávat pouze na zadek. A já chci své partnerce sešvihat třeba i prsa. Přijde mi takové divné dělat to pod hlavičkou trestu. Je mi jasné, že některé z Vás chtějí dostávat jen přes zadek a pak není co řešit. Ale v opačném případě je spanking jako trest alespoň pro mě hodně omezující. Jak to vidíte? (Pánové můžou samozřejmě taky odpovídat, ale myslím si, že ženský pohled bude zasvěcenější.)

    OdpovědětVymazat
  16. Anonymní18:23

    A teď vidím, že jsem se nepodepsal, nebyl to záměr.

    Petr

    OdpovědětVymazat
  17. Anonymní19:52

    Osobně mě to nevadí - a líbí se mi to třeba i přes chodidla atd - co se týče hrátek, spanking mám ale spojený stylem na zadek.
    Co se týče BDSM hrátek nějak je nevyhledávám, ale ráda si občas zajdu i do extrémů. ;)
    zyan

    OdpovědětVymazat
  18. Pietro20:07

    Zyan: A co jsou pro tebe extrémy? ;-)

    OdpovědětVymazat
  19. Anonymní23:51

    Jink taky mi příde, že petr_angel se pasoval na takového Aryonova mluvčího :-) protože na věci, které by, myslím si, měl reagovat Aryon, reaguje plamenně hned a v plné zbroji petr_angel :-))
    Therasia

    OdpovědětVymazat
  20. Anonymní13:13

    Rád bych se přidal k těm, kdo oceňují a podporují Aryonův podnět k debatě na téma psychologie Spankingu. Přitažlivost Spankingu se rodí v hlavě, v touhách, v představách… prostě Spanking má s psychologií hodně „co dělat“. Nadto je dle mého Spanking jen jako výprask na zadek, bez psychologického prožitku atmosféry, rolí, vztahu, rituálu… poloviční. Neexistuje však jen jedna jediná "psychologie Spankingu" (jedna pravda). Co člověk to jiná představa o tom, co je to „Pravé Spankingové“. Když se sejdou dva vyznavači Spanku, jejich představy, motivace, přání… mohou být naprosto odlišné. Takže, proč si s tak silným prožitkem vybírá naše „psyché“ (Alter Ego) právě tu či onu podobu, formu, prožitek… „výprasku na zadek“? To je, oč v psychologii Spankingu běží. Septim

    OdpovědětVymazat
  21. Anonymní13:51

    Za sebe si myslím, že na psychologii Spankingu je nejlépe jít přes Junga? Septim

    OdpovědětVymazat
  22. Anonymní18:58

    O víkendu zpětně dočítám fest dlouhou diskusi/komentáře pod psychologií Spankingu, chtěla jsem zareagovat už dříve, ale než jsem tak stačila učinit, naběhne dalších "pět" a názor se posune zase trochu jinam.
    Téměř v každém komentáři nacházím něco, s čím souhlasím, pod co bych se podepsala, ale stejně tak mi jsou některé názory, prožitky cizí.
    Co Spanker/ka, to jiná představa, jiné fantazie, jiné zkušenosti a zážitky, a já nejsem výjimkou.
    Zastávám názor, byl zde již také vysloven, že pokud konkrétní praktiky, ať jemné či tvrdé až zvrácené těm dvěma vyhovují, přináší jim uspokojení, radost či uvolnění, je to jen a jen jejich věc. A nálada a momentální rozpoložení, stres či pohoda přispívají nemalou měrou, takže i jedna a táž dvojice může pojímat spanking pokaždé trochu jinak (soudím podle sebe), a rovněž i zde platí, že s jídlem roste chuť, když jednou něco jenom letmo okusím a zalíbí se, příště chci víc ....

    V každém případě moje poděkování patří především Aryonovi za nápad, ale i vytrvalost a nadhled, se kterým veškeré kladné, ale i rejpavé, kritické i nespravedlivé komentáře snáší a také Peťule za zajímavý přístup, nadhled i humor, kterým se tohoto projektu chopila a pak nemohu opomenout Petra_Angela za jeho nemalé množství fundovaných názorů a reakcí.
    Každý, kdo si najde chvilku času a jenom pasivně nečte, tomu patří můj dík i obdiv, vím podle sebe, že někdy si sednout a napsat alespoň pár řádků člověk dlouho odkládá.
    Avellana

    OdpovědětVymazat
  23. Anonymní20:42

    Dostala jsem se k počítači a dočetla zajímavé diskuze. Mohu se postavit za Avellanu a její názor, že souhlasím v každém komentáři s něčím. Což tak trochu celou věc komplikuje - tolik různých názorů, pohledů, představ a přání - je vůbec možné, aby se setkali dva, kteří se vzájemně uspokojí, aniž by se jeden musel přemoci a vyhověl v požadavcích druhému? Myslím, že vždy je to o částečných kompromisech - už mi není příjemné tě dále bít, ale vím, že když přestanu, budeš to cítit jako selhání.... atp. A pak k mě k tématu ještě napadá jedna věc - psychologie "kdo by to měl vědět" - komu se se svou "úchylkou" svěřit - jak se k tomu postaví vanilkové okolí, mělo by to vůbec vědět? Každopádně děkuji Aryonovi za podněty k hezké diskuzi. Katarina

    OdpovědětVymazat
  24. Anonymní11:56

    Rád bych reagoval na otázku, je vůbec možné, aby se setkali dva, kteří se vzájemně uspokojí, aniž by se jeden musel přemoci a vyhověl v požadavcích druhému? Určitě Ano, je to, jak píše Katarina, o toleranci a ochotě či dokonce cíleném „vyjít druhému vstříc“. Protože jedna z odměn pro toho, kdo výprask dává, je vnímat prožitek partnerky a jak si to užívá… a to i na úkor toho, že já bych to chtěl jinak (vždy je to na obou!!!, aby hledali cestu, jak si to užít). Navíc lze pak i očekávat či žádat podobnou vstřícnost i z druhé strany. Ovšem je taky to věc míry. Je-li přání druhého něco, proti čemu se naše přirozenost vzpírá, pak se to nemá cenu přemáhat (dopadne to špatně). Já například neumím ženě opravdu pořádně nekompromisně nařezat, a to ani na její přání. Něco se ve mně vzpírá. To neznamená, že výprask na holou od Septima nebolí, bolí, ale existuje hranice, za kterou se mi jít příčí. Jednou jsem se nechal přesvědčit, že chce dotyčná opravdu nařezat. Měl jsem z toho trauma už předem a dopadlo to hodně blbě s velkou pachutí na obou stranách. Podobně se omlouvám všem baculkám…něco ve mně je proti (psycholog nechť odpoví co a proč). S tím souvisí i můj názor na otázku, zda se svěřit se spankem lidem vanilkovým? Jen nejbližším jako informaci, je-li to z nějakého důvodu žádoucí, aby to věděli, jinak NE. Vanilkoví tomu nerozumí a nechápou to a něco se v nich PROTI VZPÍRÁ. Septim

    OdpovědětVymazat
  25. Anonymní12:07

    ...krátce a jednoduše, pro spankingovou parnerku udělám, co jí na očích uvidím,... pokud to nebude něco, proti čemu se ve mě bude něco vzpírat... pak to nemá cenu lámat přes koleno.

    OdpovědětVymazat
  26. Anonymní12:24

    ...navíc to na vás pánové ženská pozná, když se nutíte do něčeho, co vám jde proti srsti...

    OdpovědětVymazat
  27. Pietro18:44

    Septim: Jednou z nejtěžších věcí bude asi svěřit se partnerce (patrnerovi) s tím, že se vám spanking líbí. Pokud to bude pochopeno, otevře se cesta k nepopsatelným zážitkům; ale pokud ne, znamená to s největší pravděpodobností konec vztahu. (Předsudky jsou bohužel mocný nepřítel a ne každý snese pomyšlení, že jeho dosud milovaná osoba je vlastně úchyl. To, že je nás možná 20% lidstva, nikoho nezajímá.) Spousta lidí proto v sobě nikdy nenajde odvahu překročit ten Rubikon a řeknou si, že raději obětují své tajné sny, než aby vsadili na jediný hod celou svou lásku. Na to je potřeba víc odvahy než na slanění Macochy.
    Takovou odvahu jsem nikdy neměl, a tak jsem se snažil jít cestou nepatrných náznaků (např. hlazení a něžné poplácávání zadečku při milostných hrátkách, nebo k tomu zneužít ty Velikonoce) a pozorně při tom sledoval dívčí reakce. Výsledek byl většinou takový, že dívky můj náznak neprokoukly a braly to jen jako obyčejné doteky nebo hloupou starou legrácku (v případě Velikonoc). Anebo ho prokoukly velice dobře, avšak nebyly na spank a tudíž nereflektovaly.

    OdpovědětVymazat
  28. Anonymní20:59

    to Pietro: Buď je to vážný vztah a pak to musíš říct a nesmíš to tajit (stejně to vyjde najevo) nebo to není až tak vážné a pak je to na tobě (stejně to vyjde najevo). Exisuje spousta kvalitních a velmi dobrých vztahů, kdy jeden je spank-pozivní a druhý spank-negativní (kde ona to vezme jako překonatelný fakt a on jí do toho nenutí - nemá to smysl). Pak jde ale o to, jak se s tím, ten/ta spank-pozitivní v daném vztahu vyrovná = věčné téma pro různé názory. Septim

    OdpovědětVymazat
  29. říct/neříct vanilkám...Septim to řekl moc krásně tak jen přikyvuju a doplním, že pětiminutová ukázka je lepší než půlhodinová debata...
    říct, že mě spanking láká vanilce je na spoustu vysvětlování s výsledkem, že se do toho nikdy nepustí a bude si o mě myslet, že jsem uchyl (nebo mám divné představy o nichž nechce nic vědět v tom lepším případě)...
    na druhou stranu prezentovat to stylem...já ti ukážu co se mi líbí a ty mi řekneš co ty na to je jednodušší a rychlejší(samozřejmě v lehkém a náznakovém odvaru)...

    nevím jakou zkušenost mají ostatní, ale u povídání s "naší" holkou si rozumím a spoustu věcí nebo pocitů zůstane nevyřčených a přesto víme o čem je řeč...zatímco u vanilky nedovedu sdělit co, proč, jak...prostě to nejde.

    Takže já sám za sebe řeknu že spank ano, ale nevysvětluju, říkám, že by to nepochopila atp (tím buď vybudím zvědavost a touhu mi dokázat, že pochopila, nebo dávám prostor to přijmout a dál nešťourat pokud by jí to bylo moc proti srsti)

    OdpovědětVymazat
  30. Katarina načala velice zajímavé téma. Já sama nad ním často přemýšlím a odpověď neznám. Každopádně se domnívám, že nám naše "obsese" (či jak to nazvat) dovoluje pohlédnout do míst v lidském nitru, kam se "normální" (stejný problém s terminologií) lidé nikdy nepodívají. Taková zkušenost může přinejmenším přiblížit naše chápání jiným menšinám a obdařit nás tolerancí, kterou lidé často postrádají. Jakou povahu má to co uvnitř sebe objevíme je také sporné. Já sama to vnímám tak nějak "mimo dobro a zlo", tedy škatule které jsme si navykli používat v běžném životě. Obyčejní lidé vnímají výprask/trest jako zkušenost úzce spjatou s dětstvím. Submisivní touhy na ně tudíž mohou působit infantilně - jako projev zbabělé touhy vrátit se do "bezstarostného" dětství. Co se dominance týče, spojují si ji pravděpodobně s neřízenou agresivitou, která budí pocit ohrožení a strach. Domnívám se, že opravdu nebezpeční, zlí anebo infantilní, možná i zbabělí jsou především lidé, kteří se sami před sebou celý život skrývají. Otec mi jednou vyprávěl příhodu o mé prababičce, která chodila jeho rodičům pravidelně žalovat a on byl za to bit. Dá-li se věřit jeho vyprávění, pak na něj často schválně sváděla i věci, které neprovedl, jen aby dostal nářez. Možná byla stejně "poznamenaná" jako my, jenomže v době bez internetu neměla možnost o svých pocitech mluvit a tak své touhy kompenzovala tímto způsobem.

    OdpovědětVymazat
  31. Nazorove zcela souhlasim s Tuou, kdyz rika ze se stavame tolerantnejsi. Chtela bych ale reagovat na Pietra, co se mich zkusenosti odhaleni pred vanilkou tyce. Chapu, ze je neco jineho partnerovi rici, ze chcete aby vam dal na zadek a neco jineho rict ze chcete ''ublizovat'' jemu, kazdopadne podle me je nejdulezitejsi, abz od zacatku vedel o co vam jde, nejde o hrdinstvi, prijit a hned to na cloveka vybalit, ale pokud opravdu chceme neco takoveho s vanilkou praktikovat, tak zadne naznacovani nepomuze, proste je to nenapadne, je to jako kdyby se vam pritelkyne snazila naznacovat ze ji vzrusuji kaktusy a pak se divila ze jste to z jejiho 'jee ten je krasnej!' nepoznal.
    Mela jsem par spankingovych vztahu s vanilkami a nebylo lehke jim to rict, ale vsechny se zakladali na tom, ze museli vedet o co jde, i kdyz jsem to prvnimu rekla kdyz byl v mirne podnapilem stavu, nemusel rict hned ano, ale slo o to, ze ta myslenka v nem zustala a prave to neznacovani ho dovedlo na spravnou cestu...
    Docela by me zajimalo, jake zkusenosti v tomto maji ostatni, ja dokud jsem se snazila jen naznacovat tak to proste nikdy nikdo nepochopil, ale jak jsem si uvedomila, ze potrebujem duvod aby jsme si vsimali naznaku, uz nikdy se mi nestalo ze by nekdo rekl ne... :)

    OdpovědětVymazat
  32. Pietro02:02

    eM: Ono nejde ani tak o to, chtít něco takového praktikovat s vanilkou. V první fázi je nejdůležitější zjistit, jestli váš/e partner/ka je opravdu vanilka, nebo jestli je vašim představám více či méně nakloněn/a. Popřípadě k čemu všemu by se nechal/a vyhecovat.
    Napadá mě ještě, zkusit v rámci nezávazného rozhovoru prohodit něco jako: "Tuhle jsem četl někde na netu, že prý snad dokonce 20% lidí někdy vyzkoušelo nebo touží vyzkoušet sadomaso hrátky, to je, co?" - A hned se uvidí, jestli tu hozenou rukavici zvedne.

    OdpovědětVymazat
  33. Tua:
    krásný příspěvek...smekám a jdu si ho přečíst znovu...perfektně vystihnuté (jistě nejen moje) zkušenosti s pokusy vysvětlit vanilce, včetně jejich reakcí a podtextu...(a ještě k tomu stručně řečeno...ja bych to opisoval na trojnásobek délky:P...(a nacpal tam milion zavorek a odboček od tematu(nemluvě o překlepech)))

    s tím závěrem opět souhlasím...potlačování je nebezpečné (jistě někdo namítne, že stejnětak neřízené žití týmž bez vnímání co ještě je rozumné(nebudu psat normální) a co už ne, je stejně nebezpečné a navic trestněprávně postihnutelné, ale to nesnižuje pravdivost tvrzení Tuy)

    OdpovědětVymazat
  34. EM: tak nevím jak moc je rozdíl mezi holkami a kluky v tom naznačování a chápání téhož, ale mě může někdo něco naznačovat do aleluja a nepochopím to. Dokonce o flirtování a balení se dozvídám často až když už je dlouho po tom:D...čímž nechci říct, že to tak mají všichni kluci nebo že je to doménou kluků, ale vycházím z toho, že nikdo není telepat a co neřeknu to nepochopí (a půlku toho co řeknu pochopí jinak než jsem myslel...proto mluvim mluvim mluvim (:P na něco to svést musim že:D)

    nepochopil jsem však ten tvuj konec: potřebujeme důvod abychom si vsimali naznaků ...co to znamená? Jak z náznaků ignorovaných uděláš náznaky pochopené? (pokud to teda neznamená domluvu, že když vyplazíš jazyk, tak chceš dostat na zadek a když začneš hrozit výpraskem, tak chceš aby se začal omlouvat/vymlouvat než vystrčí zadek on?)

    OdpovědětVymazat
  35. Pietro:
    :D tak toto je prave ten náznak o kterém mluvila EM že bych ho přehlédl...ač jsem pozitivní, tak na tohle bych řekl jenom "hmmm...to je blbost...by mě zajímalo jak ten průzkum dělali nebo jestli si to jen redaktor nějakého ženského časopisu vycucal z prstu"

    OdpovědětVymazat
  36. Pietro09:35

    petr_angel: Hlavně že všichni "pochopili" naprosto neexistující urážlivý úmysl v nedávné debatě o ponížení ... :-(
    Ono najít partnerku, se kterou budeš sladěn duševně a emocionálně, je možná ještě těžší než najít spankerku. Já bych vedle sebe potřeboval někoho, kdo dovede aspoň trochu číst mezi řádky, uvažovat v symbolické rovině a v neposlední řadě také dobře vyjádřit, co sama cítí. Tím se ve vztahu předejde mnoha zbytečným a bolestivým nedorozuměním, která jednoho zraní a druhý nebude tušit, co udělal špatně. Troufám si říci, že předejít tomuhle je mnohem důležitější než nějaký spanking.

    OdpovědětVymazat
  37. Anonymní10:14

    Ano komunikace a nalezení společného naladění a porozumění je jedním ze základních prvků. I proto na Spank s Vanilkou nevěřím. Nadto. On je rozdíl, zda si „vanilkový“ chlap/kluk vezme něco z toho, že naplácá na holou zlobivý holce (aby se mu líbila její vyšpulená holá prdelka – na to ještě nemusí být spank pozitivní). A něco jiného je, když chcete dát výprask „vanilkové“ kamarádce či partnerce. Vůbec nejhůře na tom asi budou ti kluci/chlapy, co chtěj dostat od „vanilky“ výprask. Jo a taky to, že se chytne dívčina či paní na narážky, ještě nemusí nic znamenat… Příklad: Kdysi jsem měl kamarádku, co ráda provokovala. A tak jsem začal s narážkami. „Tady někdo dostane na zadek“. „ChiChiChi…Fakt Jóóó…“ „Myslím to vážně Hanko!“ „Chichichi…“ „A bude to na holou!!!“ „Povídali, že mu hráli…“ až to skončilo tak, že jsem ji měl s holým zadkem přes kolena ohnutou a začal jsem vyplácet… já myslel, že rozumně a lehce (žádné rány), ale ona se po chvíli vymrštila a vážně naštvaně se urazila, že jsem sadista a že to bolí. A bylo po srandě. A naše kamarádství z její strany značně ochladlo. Naproti podobná situace se spankingovou přítelkyní a její reakce „…to má být jako ten slibovaný výprask…“ Septim

    OdpovědětVymazat
  38. Anonymní10:18

    Rozdíl mezi Spankingovou přítelkyní a Vanilkovou kamarádkou je z dané ukázky myslím jasný...

    OdpovědětVymazat
  39. Anonymní10:50

    no, tohle je jedno z nejsložitějších témat vůbec. setkala jsem se snad už se vším - od šokované reakce ve stylu "něco takového (příšerného) jsem si o tobě teda nemyslel", až po celkem zdařilý pokus mi vyhovět. ale pokud je to člověk, který sám od sebe takové představy nikdy neměl, nemůže to být "ono", nedá se to naučit, ani vysvětlit, dobrá vůle nestačí. a to si myslím, že jsem v tomto případě v té lepší pozici sub ženy. být dom mužem, tak se svému protějšku, u kterého předpokládám vanilkovost, neodvážím ani naznačovat. takže jako jedinou cestu bych viděla seznamování na internetu, případně na nějakých tematických akcích, nebo přes podobně zaměřené kamarády. stále mi přijde schůdnější snažit se najít mezi spank/bdsm pozitivními někoho, s kým si budu rozumět i ve všech těch ostatních, neméně důležitých věcech, než hledat mezi vanilkami, najít toho pravého/tu pravou a pak doufat/snažit se o nějakou realizaci svých netradičních přání.
    Jade

    OdpovědětVymazat
  40. Pietro11:12

    Septim: Což o to, přidat se dá vždycky, kvůli tomu se snad nemusí pohoršovat (zvlášť když spolu spankujete poprvé a nevíš, kolik chce). Zato opačný případ je horší. Ta vanilka podle mě čekala, že to bude opravdu jen jako (=úplně bez bolesti) a pak byla nepříjemně překvapena, byť to bolelo jen trošičku.

    OdpovědětVymazat
  41. Petr_angel: Péťo občas si začínám myslet, že neumíš číst, když mi na příspěvku "vytýkáš" přesně to co je řečeno :D
    Nebudu se opakovat, ale možná když si ten příspěvek výše lépe přečteš zjistíš že vše tvrdím, že vše musí být nejdříve řečeno. Když to vanilce řekneš, nemusí hned přijít souhlas, prostě je lepší pak už o tom nemluvit a začít právě s tím naznačováním a když si ji na to dopředu upozornil, začnesi toho všímat... :)

    OdpovědětVymazat
  42. pietro: dobře vyjádřit co člověk cítí...pod to se podepisuju...a navic takove to "benefit of a doubt"...že když jí ublížím, ať už něčím co udělám nebo něčím co neudělám, tak aby jako první ji napadlo, že jsem to neudělal schválně a buď jsem se spletl, nebo nepochopil situaci, nebo byl ve stresu ci jinak indisponovaný...pokud mám tohle, tak všechno ostatní je otázka domluvy, kompromisu a "ruka ruku myje"

    ps: k tomu urážlivému úmyslu...nikdo neříká, že chceš urážet, ale že to co říkáš se dá vyložit různě...a jeden z těch výkladů je urážlivý...ale to už jsem ti psal

    OdpovědětVymazat
  43. septim...promiň musím se usmívat, protože velmi podobnou situaci jsem zažil také (zlobivá nespankerka)...naštěstí se zvedla svižněji, tak to kamarádství úplně nevyhaslo, ale ani se neprohlubuje dál
    (a s tou reakcí od vyplacené spankerky:D to je to nejhezčí co můžu po jemném výprasku slyšet(povzbuzení k silnějšímu pokračování:P))

    OdpovědětVymazat
  44. Jade: a co tolerantni vanilka co přijme, že si chlap raz za čas odskočí někoho seřezat?...slyšel jsem to od vícero kluků, že by to nevadilo, ale jen od mála holek (2 abych byl přesný)

    OdpovědětVymazat
  45. EM: vytýkat? já? to by mi strach nedovolil:P:D
    já s tebou souhlasil, že taky mezi řádky nečtu (co se tyče pocitů a nálad namířených vůči mé osobě)
    přesto díky za to dovysvětlení...nikdy jsem to nezkoušel tím style (jen říct, upustit od tématu a nechat na tom druhém aby se chytnul časem sám...příště vyzkouším:))

    OdpovědětVymazat
  46. Pietro20:29

    petr_angel:

    ... a co tolerantni vanilka co přijme, že si chlap raz za čas odskočí někoho seřezat ...

    No kdybych byl tou "tolerantní vanilkou", to bych snad raději čas od času dostal nějaký ten symbolický výprask sám (samozřejmě jen pod podmínkou, že by to bylo něžné a nebolelo doopravdy).

    A kdybych se zamiloval do vanilky, tak by právě tohleto řešení beztak naplnilo asi 80% mých spankingových tužeb ... takže bych byl šťastný.

    OdpovědětVymazat
  47. pietro: teď jsi mě trošku pobavil...na jednu stranu pro tebe bylo nepředstavitelné dostat, na druhou stranu raději bys dostal, než pustil holku vyřádit se jinam.
    (to měřítko: "nebolelo doopravdy" mě taky pobavilo když jsi před chvilkou psal jak tě bolí celé tělo z kutání v jeskyních, tak 99procent výprasků co dostavám jsou ve srovnání s dobrým tréninkem v poilce nebo sparingem a tím jak se pak po tom citím druhý den pohodička žužo...takže si neumím představit jak by musela byt holčina stavěná, aby to "bolelo doopravdy")

    nechci ti sahat do svědomí, ale pokud bys měl pozitivní partnerku, která by chtěla něco prožít, tak bys jí to zakázal (ty když to děláš na silu a není v tom potěšení, ale děláš to jen pro ni, tak je to jako srovnání masturbace a sexu...jako kdybys jí řekl, že nemusí sexovat, stačí když bude masturbovat...asi u každého má sex jinou váhu, stejně jako spanking, ale možná by ses připravil o perfektní holku jen kvůli žárlivosti nebo nejistotě (nebo co ti brání ji nechat užívat si jinde...samozřejmě vycházím z nějakého SSC a zdraví...fyz. i duševního toho s kým se bude stýkat))

    OdpovědětVymazat
  48. Anonymní09:32

    peter_angel: nevím, jak se cítí "tolerantní vanilka", když si jeho/její partner odskočí někoho seřezat/nechat se seřezat. tipla bych si, že asi nic moc. takže moc nechápu smysl takového vztahu, ale nevím, nejsem vanilka a možná ani nejsem dost tolerantní:)
    z vlastní zkušenosti můžu říct, že to není nic moc ani pro toho, kdo si odskakuje, i když tedy v mém případě partner nebyl tolerantní vanilka, ale nic netušící vanilka (respektive věděl, co se mi líbí, ale nevěděl, že si pro to chodím za někým jiným). nebudu zabíhat do detailů, ale tenhle stav neměl dlouhého trvání, nakonec se vše rozpadlo.

    OdpovědětVymazat
  49. Anonymní09:33

    zase bez podpisu, omlouvám se:)
    Jade.

    OdpovědětVymazat
  50. Anonymní09:51

    Když už řešíme, zda lze upéct spankingový dort s Vanilkou, tak do řádného spankingového dortu patří i jiné ingredience než jen vlastní výprask (s Vanilkou lehké naplácání). Patří tam též takové ingredience jako autorita, respekt, dominance, přísnost ať již nekompromisní či laskavá, trest - fyzický trest... na druhé straně s trestem spojený stud, hanba, submitivita,... spousta psychologicky zajímavých, přitažlivých a podnětných ingrediencí a témat... se kterými bude mít Vanilka, ať již žena či muž, mnohem větší problém, než jen s prostým „naplácáním na holou“... Septim

    OdpovědětVymazat
  51. Pietro09:56

    petr_angel: Když to s těmi jeskyněmi je něco jiného. Bolestivá fyzická námaha není totéž co výprask, a míra bolesti není to hlavní. Hlavní jsou pocity, které z toho člověk má ... no a ty jsou v obou případech úplně odlišné.
    Nemůžeš srovnávat čokoládovou polevu s wasabi. Obojí je dobré, ale každé prostě patří na něco jiného, rozumíš?
    A výprask kluka mi prostě subjektivně připadá jako wasabi na dortu :-)) nemohu si pomoci. Asi bych to pozřel, kdyby to muselo být, ale těžko bych si pochutnal.
    S tou žárlivostí máš asi pravdu, nicméně poslední holka, do které jsem se zamiloval, na spank nebude s největší pravděpodobností vůbec, takže spíš řeším, jak a jestli vůbec jí něco naznačovat. (Velikonoce už byly a jak to dopadlo, jsem psal.)

    OdpovědětVymazat
  52. Anonymní10:10

    Septime, k tomu není co dodat, vidím to úplně stejně.
    Jade.

    OdpovědětVymazat
  53. Anonymní10:11

    A co se týče případů, kdy je člověk v pevném svazku/v manželství s Vanilkou? A nemusí to být vůbec špatné manžeství (můj případ), pak má On či Ona Spankingově pozitivní jen tři možnosti, A/ rozchod/rozvod, B/ zůstat pouze u Spankingu Virtuálního nebo C/ vzít spanking jako svou třináctou komnatu, kde se stýká s jinou stejně postiženou/obdařenou spřízněnou duší a nejen duší, ale také s tělem... A vůbec to nemusí být jen z nouze (ne)ctnost. Kdo chce, nechť hodí kamenem. A proč jen tyto tři možnosti? Protože na Spanking s Vanilkou ze zkušenosti nevěřím. Septim

    OdpovědětVymazat
  54. Anonymní10:26

    Jsem rád, že to Jade vidí podobně. A když už něco z Toho v sobě mám a nechci se Toho vzdát, pak přes jistou rozpolcenost dávám přednost řešení ve 13-té komnantě, i když prakticky to není vždy jednoduché. Septim

    OdpovědětVymazat
  55. Jade, Septim: Co k tomu říct? Skláním se před životní zkušeností a budu doufat, že to nějak dopadne i u mně, aniž bych měl výčitky, že podvádím, a aniž bych měl pocit, že mi něco podstatného v životě chybí.

    OdpovědětVymazat
  56. smysl vztahu kde to sexuálně úplně neklape: tak pro mně je dokonalý vztah o tom, že mě ten druhý člověk dělá lepším, snažím se potláčet své temné stránky a rozvíjet ty světlé, když jsem s ní. Je někým komu se můžu ukázat v jakémkoliv světle a jakékoliv situaci aniž by nade mnou zlomila hůl. Nemusíme mít ani stejné koníčky, co musíme je vzájemný respekt pro to co druhý považuje za důležité a vzájemnou chuť se podporovat v dosahování toho důležitého, nebo schopnost načerpat sil když je ouvej.
    Jak vaření, tak uklízení, tak sex nebo společné trávení času není tím co drží ten vztah tolik pohromadě, jako vidění toho druhého v lepším světle než jaký on skutečně je (a tím mu dodávání síly aby se skutečně lepším stával ze dne na den). Možná jsem romantik nebo naivka, ale všehny vztahy začínají zamilovaností, která toto splňuje...chce to jen udržet si ty dobré pocity po celý zbytek života a přiživovat tu zamilovanost.

    OdpovědětVymazat
  57. Anonymní13:19

    Jade, Septim - stoprocentně podepisuji, žít dlouhodobě s vanilkou, kde více méně vše ostatní klape, se dá, ale člověk to v sobě stejně pořád dusí, té dispozice se prostě nezbaví. Tady totiž opravdu nejde jen o toleranci, protože pokusy o to, vyjít vstříc tomu druhému, spankově založenému, končí v takových případech v drtivé většině jen oboustrannou frustrací. Takže občasný "odklon" je asi jediná možná cesta, další variantou jsou pak asi už jen profesionální služby.

    Petr Angel - no, přeji Ti, aby se Ti to splnilo, ale ona ta původní zamilovanost taky dlouho nevydrží i když se oba poctivě snaží ji přiživovat:-).
    Libertine

    OdpovědětVymazat
  58. Pietro13:31

    petr_angel: Ty jeskyně, ta fyzická námaha až do bolesti, jsou přece (POCITOVĚ) o něčem úplně jiném, než spanking. Nemůžeš srovnávat čokoládovou polevu a wasabi. Obojí je dobré, ale každé prostě patří na něco jiného, rozumíš?
    Dostat výprask by mi připadalo jako wasabi na dortu. :-)) Asi bych to z lásky k partnerce snědl, kdyby si to moc přála, ale těžko bych si pochutnal.
    Jak by ses cítil třeba ty, kdybys vytáhl holku na výlet a ona ti chtěla nést batoh? Asi trochu divně a v rozpacích, že ... a přitom bys to měl vlastně příjemnější (méně fyzické námahy) než ona, nehledě na to, že máme rovnoprávnost a všechno ...
    Takže o tom to je, ne o bolesti. Už mi rozumíš?

    S tou žárlivostí máš asi pravdu, nicméně já teď řeším spíše opačný problém - poslední dívka, do které jsem se zamiloval, na spank nebude asi vůbec a tak nevím, jak a jestli vůbec něco naznačovat.

    OdpovědětVymazat
  59. Anonymní14:03

    já bych to řešení c/, které Septim nazval kulantně "13. komnata", ale v podstatě je to obyčejná nevěra (a jako nevěru bych to brala bez ohledu na míru fyzického kontaktu, prostě realizovat svoje sexuální fantazie s někým jiným, než se svým partnerem je z mého pohledu nevěra), volila opravdu jen v případě, kdy někdo žije s vanilkou v dlouhodobém jinak fungujícím vztahu/manželství, ve kterém oba partnery pojí např. společní potomci, nebo pokud jim nějaký závažný důvod v rozchodu brání. Protože jinak človek k tomu rozchodu dřív nebo později stejně dospěje (můj případ) a je tedy zbytečné sebe i vanilkového partnera téhle nepříjemné situaci - podvádím/jsem podváděn, vůbec vystavovat.
    Peter_angel: to, co píšeš mi přijde trošku naivní, ale je mi jasné, že nemá smysl ti to jakkoliv vymlouvat, některé zkušenosti jsou nesdělitelné, časem uvidíš sám:)
    Jade.

    OdpovědětVymazat
  60. Anonymní14:28

    petr_angel: držím ti palce, ale souhlasím s Libertinem, zamilovanost - zdůrazňuji: podle mne - není na celý život. Já taky tvrdím, že jsem po těch asi třinácti letech s manželkou pořád zamilovaný, ale pravda to není. Zamilovanost jsou ty růžové brýle, kterými se na druhého díváš, tj. nevidíš - nevnímáš - negativní vlastnosti ( tak chápu to tvoje "vidět toho druhého v lepším světle než jaký doopravdy je"). Časem "brýle spadnou" - tomu se nikdo na světě nedokáže ubránit - a uvidíš všechny vlastnosti naplno - resp. pochopíš jejich intenzitu. A milovat i za těchto okolností, to je to, co dělá vztah douhodobým až trvalým.
    Já jsem svoje skrývané představy dokázal pojmenovat "záliba ve spankingu" až dost dlouho po tom, co jsem se rozhodl žít se svojí ženou. Takže život s Vanilkou právě žiju a Septimovu možnost A - rozvod - zavrhuji. Jsem u možnosti B - spanking virtuálně - a možnost C - spanking bokem reálně - zkouším tajně, protože tuším, že to manželka bude považovat za nevěru. Díky tomu utajování to ale netrvalo zatím nikdy moc dlouho...
    Čtenář

    OdpovědětVymazat
  61. Jade, Septim, Libertine: díky za životní zkušenosti...opravdu je to nepřenosné a to zklamání si asi musí každý zažít sám, ale dostal jsem alespoň možnost podívat se na krachlý vztah s vanilkou pod jinou optikou a vidět tak pochopitelněji co se stalo (a sebe jako bídníka, ač jsem to doteď tak nevnímal a ona ano, takže jsem tápal)

    Pietro: jj chápu co mi říkáš(o té rozdílné bolesti), proto mě překvapilo, že bys spíše zkousnul to, než "nevěru"...to já bych partnerce upřímně řečeno ještě sám podal inzerát a dovezl na první setkání s cizincem, pokud by mě láska nutila do toho mít ji uspokojenou, než se podrobit něčemu co nepřinese potěšení ani mě ani jí...samozřejmě pak bych chtěl revanž v podobě suprove večeře, masáže nebo spanku, ale tak to hold chodí...něco za něco:P

    Čtenář:jj nejsme ve sporu...tu zamilovanost napořád jsem myslel tak jak říkáš ty...že ač vím, jaké negativní vlastnosti partnerka má, tak je dovedu bez problémů či přemáhání přehlížet a pořád ji motivovat k tomu aby byla pro mě nejlepší na světě a nenahraditelná...nevím jak to vyvětlit, ale v lidech vidím potenciál ke správným činům...nezajímá mě to jací jsou teď, ale jaké mají možnosti, kým se mohou stát(se správnou podporou)...a potřebuju maželku, která to má stejně...dovede vidět ne dnešního mě, ale zítřejšího mě...a tak se ke mně chovat, takže nemám pak jinou možnost(svědomí a láska nedovolí) než se tím zítřejším já zítra opravdu stát...snad je to takto pochopitelné

    ještě jinak: jako hledač talentů ve sportu...nezajímá ho jaké ma schopnosti člověk teď, ale co se z něj dá ve správném tréninku a se spravnou motivací udělat

    OdpovědětVymazat
  62. Myslím že trvalá zamilovanost je utopie na které krachuje spousta mladých vztahů. Zamilovanost nemůže z fyziologického hlediska trvat dlouho - je to vlastně past kterou na nás Příroda nalíčila, abychom zplodili potomstvo. Předpokládá totiž, že rodičovství je dostatečně silný pud, aby nahradil vypotřebované rezervoáry zamilovanosti. Příroda nepředpokládá, že by zamilovaní nezplodili potomky (má trochu staromódní názory). Myšlenka 13. komnaty mě zaujala, ale jsem vůči ní skeptická. Nelíbí se mi představa, že bych měla prožít život v kůži dvojitého agenta, ovšem připouštím že ze mě mluví ideály a nikoliv zkušenost. Člověk se upíná k ideálům a často si pak při střetu s realitou ošklivě namlátí.

    OdpovědětVymazat
  63. Anonymní19:53

    pro mě je extrém do krve kdekoliv i řezání po těle, bičování, brutální bondage, fisting. nevím jak jsem psala výše, jsem ochotna když s tím souhlasím být zaměřená jak na něžné poplácávání tak brutalitu - i když preferuji spíš "light"

    Zyan

    OdpovědětVymazat
  64. Anonymní19:57

    A všichni co tu jsme ve vztahu s vanilkou, je to problém, který jste s partnerem někdy řešili, či je to vaše tajemství i nadále?
    Zyan

    OdpovědětVymazat
  65. zyan: dobrá otázka (tajemství či netajemství s vanilkou) taky jsem zvědavý na odpovědi. Ja vztah nemám, ale dva vanilkove co jsem měl byly kraťoučké, protože jak se začalo sexovat, vyšel jsem se spankovými nápady na světlo a v jednom případě to skončilo hned, v druhém asi po půl roce(taky kvůli nesouladu v sexu)

    OdpovědětVymazat
  66. Anonymní22:07

    Téda, tolik příspěvků a každý mě svým způsobem zaujal, v každém nacházím kus pravdy či toho, jak bych se vyjádřila já.
    Snad jen jediný rozdíl z komentářů cítím, rozdíl úhlu pohledu daný věkem, tedy nás, kteří už ideály ve věci přesvědčování vanilky na spank nemají, přesto se svých snů a fantazií nevzdali a snaží se je realizovat tak, aby svým blízkým co nejméně ubližovali (nejlépe vůbec) a svou spankerskou úchylku si více či méně často užívali (a zda nazveme 13.komnatou či jakkoliv jinak není až tak podstatné, vždy se zatím skrývá totéž) a na ty, kteří věří a doufají, že budou pochopeni. Je pravdou, že dnešní mladá generace je mnohem více v této oblasti infomována, než my, co jsme vyrostli na Mladém světě a radách Tety Sally, tudíž by i jejich nedorozumění a vzájemná zklamání mohla být menší. Ale jak i tady bylo řečeno, některé rady jsou nepřenosné a každý si musí nabít čenich sám.
    Avellana

    OdpovědětVymazat
  67. Anonymní23:00

    zyan: Domnívám se, že i tady se projeví generační rozdíl, ale soudím pouze podle sebe. Různých spank akcí se účastním, tedy mezi svými, ale jinak vše tajné, takže platí heslo: zatloukat, zatloukat, zatloukat, nemám potřebu jinak smýšlejícím kamarádkám či známým se svěřovat, neosvědčilo se. Dost lidí z deníku (písemně, některé i osobně) znám, takže neříkám nic nového a nepředpokládám, že by se můj postoj v budoucnu výrazně změnil.
    Avellana

    OdpovědětVymazat
  68. Anonymní01:05

    Jestli svoje zaměření prozradit vanilce? To asi záleží na situaci. Můj první partner - vanilka a mém zaměření věděl, respektoval ho, ale nepraktikovali jsme. Rozešli jsme se po pěti letech, po ostatní sexuální stránce jsme byli v pohodě až dokonce. Druhý partner - nebyl typický spanker od přírody, ale měl fantazii, rád experimentoval a praktikování spankingu ho vzrušovalo, bohužel po pár letech (a nevím proč) šel náš sexuální život časem do háje, po deseti letech jsme se rozešli. Teď mám (zřejmě :-)) vanilku, zatím ho ještě testuji - jestli nezareaguje, na velikonoce se trochu i chytil, tak vyčkávám. Za každou cenu se ale prozrazovat neplánuju, protože souhlasím s ostatními - pokud na to není, tak nemá cenu to po něm chtít.
    Lachtanka

    OdpovědětVymazat
  69. Pietro01:31

    Lachtanka: Škoda toho druhého vztahu! Deset let života někomu dát, a pak být zase na začátku ... toho bych se určitě nechtěl dočkat. :-(

    OdpovědětVymazat
  70. Pietro:deset let někomu dát
    kdykoliv to slyším, tak to nechápu...zaprvé když tys dal 10 let jí a ona 10 let tobě, tak jste vyrovnaní? nebo se to někde ztratilo? nebo co se s temi 20 lety stalo?
    Každý vztah co jsem měl mě posunul o kus dál, každá partnerka mi otevřela obzor, byla něčím výjimečná, neopakovatelná, naučila mě něco nebo mě nějak změnila. Nedovedu říct, že by jakékoliv roky s kýmkoliv byly ztracené, ať už vztah nakonec dopadl jakkoliv. Dokonce i vztah, který by byl denodenní utrpení bych bral jako cennou lekci, umět se propříště rozhoupat dřív...ne tedy jako ztracený čas, ale jako zkušenost ze které mohu do konce života čerpat(dokud na ni nezapomenu)

    být na začátku opět něco co mi není jasné...možná je to mou nezkušeností nebo mládím, ale každý rok jsem někde o kus jinde než před rokem, dokonce i "v otazce partnerstvi na začátku" bych nebral, protože tím jak s někým žiju se taky učím poznat co je pro mě důležité a co nikoliv, každá vyhádaná hádka nebo každá zapamatováníhodná chvíle je něco co ve mně zutane a mohu se toho snažit dosáhnout(nebo tomu vyhnout) s novou partnerkou. Stejně jako je novy vztah "ztrátou" co se týče vybudované důvěry, tak je i "ziskem" co se týče průserů co jsem způsobil a byly mi prominuty

    OdpovědětVymazat
  71. Pietro03:55

    petr_angel: To záleží na tom, co kdo od vztahu očekává. Já bych si po 10 letech vztahu představoval zhruba to, že jeden druhého tak důvěrně a do hloubky zná, že si rozumějí i beze slov; mají vybudované stabilní rodinné zázemí, společné bydlení ve vlastním, aspoň jedno dítě, druhé třeba na cestě, a sdílejí spolu nejen tělesnou, ale i duševní intimitu. (Já vím, jsem taky nenapravitelný idealista, nicméně tohle jsou věci, které považuji za důležité a o které se chci v životě snažit!) Rozpad vztahu po takové době by pro mě znamenal, že bych se z hlediska zmiňovaných životních cílů ocitl skutečně "na začátku" (=single) a veškerý vynaložený čas a úsilí by byly "ztracené" v tom smyslu, že nevedly k jejich naplnění. A obávám se, že ani takto draze získané životní zkušenosti by to příliš nevyvážily.

    OdpovědětVymazat
  72. pietro: tak teď budu znít naivně, protože s tím o čem se teď bavíme nemám zkušenosti, ale když se ve 40ti rozejdu kvůli sexu, tak mi přeci zůstane polovina majetku, dítě taky nezmizí, takže když si najdu jinou vrstevnici která bude kompatibilní včetně sexu, tak ta taky bude mít majetek z předchozího vztahu a dítě, takže prostě jen pokračuju kde jsem přestal, nebo ne?
    Však nikdo neříká, že si musím jako čtyřicátník nabrnknout nezadanou dvacitku bezdetnou a bez majetku a bez zkusenosti a bez detí.

    Jinak s tím očekáváním máš pravdu...očekávání vedou ke zklamání a k ignorování toho cos neočekával a přesto dostal. Mám raději nulová očekávání a přijímání toho co je.

    OdpovědětVymazat
  73. Pietro10:02

    petr_angel: Těžko si dokážu představit, že bych po tolika letech ukončil vztah (a rozbil rodinu) jen kvůli sexu.
    Jasně, že sexuální nesoulad je ve vztahu vážný problém, který nemusí mít řešení ... ale to by snad oba věděli dřív, ne? Pokud po půl roce trvání vztahu zjistím, že si prostě nevyhovujeme a nefunguje nám to, přijde mi odpovědnější i morálnější to ukončit raději hned a jít každý za svým štěstím jinam, než pokračovat v neperspektivním vztahu a vázat se v něm (abychom se stejně rozešli, ale až v době, kdy budou naše osudy nevratně propojené, majetek společný, děti na světě, mládí pryč a jednomu z partnerů to promění celý život v jednu velkou otevřenou ránu.)

    OdpovědětVymazat
  74. Anonymní10:09

    Tak jsem se trochu zamyslela a začala psát o svojí zkušenosti utajování před vanilkou, ale došlo mi, že jsem se zachovala jako neskutečná mrcha. Ani se mi to nechce publikovat.

    Takže jestli můžu radit těm, kteří jsou ještě v situaci, kdy se můžou rozhodnout - pokud víte, že se spankingových fantazií nezbavíte a budete je chtít realizovat, do vztahu s vanilkou se rozhodně nepouštějte.

    Jade

    OdpovědětVymazat
  75. Anonymní13:06

    Jade - svatá slova. Pokud to totiž v člověku OPRAVDU je a druhá varianta mu nestačí, zbývá skutečně jen ta 13. komnata a uznávám, nevěra to asi je.
    Z pohledu druhého partnera bych ji seřadil do následujícího pořadí (podle mého subjektivního pocitu, jak by při prozrazení asi chápal):
    1) profi služby
    2) čistý spank s jiným člověkem
    3) spank + sex s jiným člověkem

    Takže suma sumárum, moc si nedovedu představit, že bych doma ohlásil, že jdu "relaxovat" jinam, takže, jak řekla Avellana, zbývá jen zatloukat...
    Klasickou vanilku totiž vážně předělat nejde.
    Libertine

    OdpovědětVymazat
  76. Pietro13:59

    Libertine: Co to znamená "OPRAVDU JE"? To jako že se člověk bez spankingu už vůbec nevzruší?

    OdpovědětVymazat
  77. Jade: vy myslíte, že se spankingových fantazií lze zbavit? Totiž, potlačit je v sobě silou vůle třeba jako chuť na cigarety?

    OdpovědětVymazat
  78. Anonymní20:49

    Ad.zbavit se spankingových fantazií. Nedávno jsem četl zajímavou knihu o neuroplasticitě mozku. Lidé prý vykazují ve srovnání s jinými živými tvory ohromnou sexuální plasticitu. Kdy lidská sexuální přitažlivost – libido - je schopna se navázat na prakticky cokoliv i naprosto neuvěřitelného. A toto navázání, pokud se opakovaně prohlubuje s cílem maximalizace prožitku a vzrušení, je schopno zcela přeprogramovat mozek. V knize je i zmínka o Spankingu. Byl tam popsán případ muže, jež se stal na spankingu na netu zcela závislý, až mu to rozbouralo rodinu, práci, vše… byl prakticky drogově závislý. Holdování sexu po netu prý dokáže lidem zcela přeprogramovat mozky. Holdování jakémukoliv sexuálnímu "vzorci-typu" za účelem maximalizace vzrušení vede k jeho pevnému zafixování v mozku a potlačuje a narušuje ostatní „běžné“ sexuální chování a „standardy“.

    Já bych řekl, že je to podobné jako s alkoholem. Dobrý sluha špatný pán. Nesmí si to člověk nechat přerůst přes hlavu. Septim

    OdpovědětVymazat
  79. septim...ta kniha by mě zajimala...hodně...vzpomeneš si na autora nebo plny nazev? (s tim co rikas souhlasim, ale nečetl jsem k tomu žádný materiál...jen vlastní postřehy, tak bych to rad napravil)

    OdpovědětVymazat
  80. Pietro23:07

    Septim: Jestli se dá lidský mozek opravdu takhle přeprogramovat, tak je to ale logicky v rozporu s tím, na čem jste se tu všichni shodli ohledně vanilek. Nemyslíte?

    Možná že by stačilo takovou vanilku přesvědčit, ať mi alespoň jednou dá šanci a zkusí důvěřovat, zapřísáhnout se, že ji to nebude bolet, a něžnostmi docílit toho, aby se uvolnila. Potom jí uštědřit extrajemný symbolický výprask na holou a následně (libovolným způsobem) jí přivodit co nejkvalitnější orgasmus. Aby se jí v mozku vytvořila asociace mezi orgasmem a spankingem ... a pak je šance, že dál už to půjde samo. Přestane se bát, a za chvilku bude chtít sama.

    Někdy v životě to určitě vyzkouším.

    O tom, že tyhle asociace fungují, nemám pochyb. Uvedu jiný příklad. Asi nevíte, jak vypadá slaňovací pomůcka stop-petzl (vygooglete si to, jestli vás to zajímá) ale zkrátka a dobře, když se ta páka zmáčkne nadoraz a lano pustí, tak následuje takřka volný pád, a to může mít šeredné následky. Proto když někoho učím slaňovat (na trenažeru metr nad zemí!!), uvážu mu na lano kousek pod stop-petzla uzel a řeknu mu, ať tu páku zmáčkne. Takže si poskočí o 30 cm dolů a když se vzpamatuje z leknutí, má navždy zafixováno, že to nesmí nikdy udělat a proč.

    OdpovědětVymazat
  81. Pietro: tys neposlouchal (nebo já)...vanilku nepředěláš kvůli tomu, že ona ten orgasmus bude mít asociovaný s tím, co ji vzrušuje, ne s tím spankingem. Pokud by byla jen ždibíček šmrncnutá námi, tak můžeš pomaloučku polehoučku budovat jak se bude posouvat, pokud ale spank má jako něco fuj, tak jí asociuješ, že NAVZDORY spanku si užila orgasmus...nehledě na to, že pokud by takové pokusy někdo dělal na mě, tak by dostal kolenem do kulek...a řádně, aby ho podobné nápady přešly(když už jsme tak u asociací)
    doteď jsme se bavili o SSC (tedy se souhlasem)...vymývání mozku někeomu se mi teda nelíbí ani trošinku (můj zájem byl/je/bude v ovládnutí svého mozku, ne někoho jiného)

    OdpovědětVymazat
  82. Anonymní23:59

    Co se týká těch deseti let... nebyl to rozchod kvůli sexu, ač tam vášeň už nějaký pátek nebyla. A jak říkal Petr_Angel každý vztah člověka posune dál. Jasně že v pubertě asi většina sníme o princi/princezně ve štěstí a na celý život. Ale tak to většinou v životě nefunguje. A nemá cenu se kvůli tomu hroutit.

    Já sice mám spankingové fantazie, ale dokážu fungovat naplněně v reálu i bez - takže v mém případě vanilku nezavrhuju. Pokud ale někdo, to opravdu k naplnění potřebuje, pak bude mít o poznání užší výběr potencionálních partnerů.
    Lachtanka

    OdpovědětVymazat
  83. Pietro00:15

    petr_angel: No tak se souhlasem by to bylo v každém případě, protože ten úplně první krok (odhodlat se k tomu, že to aspoň zkusí) by stejně musela udělat ona sama.

    OdpovědětVymazat
  84. Anonymní03:11

    lachtanka - a co self spank, jako další možná alternativa (náhražka). Zkusila jsi někdy, když byla fantazie moc silná?
    Jinak obdivuju Tvoji vůli,
    Libertine

    OdpovědětVymazat
  85. Anonymní08:19

    Tua: asi jsem se nevyjadrila uplne nejlip. zbavit se spankingovych fantazii nejspis nejde, rozhodne ne silou vule, preci fantazie jsou jen myslenky, ktere muzou prichazet a odchazet nezavisle na nasem rozhodnuti a jejich vedome potlacovani by asi cloveku zpusobilo dost frustrujici pocity. myslela jsem to spis tak, ze neni dobre se poustet do vztahu s vanilkou, pokud chce clovek ty fantazie realizovat a vi, ze mu jen jako fantazie nestaci. A myslim ze taci, kterym staci prave jen ty fantazie, urcite existuji, zda se mi, ze v tomto smyslu se vyjadrila treba Lachtanka. Zradne ovsem je, ze i tyhle touhy se meni, ja na zacatku trileteho vanilkoveho vztahu sice vedela, ze se mi spanking libi, mela za sebou nejake zkusenosti, ale byla jsem presvedcena, ze ho ke spokojenemu vztahu nepotrebuju. Po case se bohuzel ukazalo, ze potrebuju. Je to tezke. Kazdopadne pokud nekdo s timto zamerenim planuje zacit si neco s vanilkou, mel by se pokusit i pres pocatecni zamilovanost byt k sobe uprimny a rict si, co vlastne chce a potrebuje a zda mu to vanilka muze poskytnout.
    Jade

    OdpovědětVymazat
  86. Anonymní08:57

    Má odpověd pro P_A a navázání na Jade.
    Ta kniha o neuroplasticitě se jmenovala „Váš mozek se dokáže změnit“ od Normana Doiga. Není sice o Spankingu (tomu je tam věnována jen zmínka). To však neznamená, že není zajímavá a podnětná. A kniha k našemu tématu navozuje ještě jedno téma. Může spank (fetiš, úchylka…) potlačit, vytlačit, upozadit milování s partnerkou nebo ho naopak „nakopnout“ a posílit? Kniha říká, že (fetiš, úchylka…) má potenciál potlačit, vytlačit, upozadit milování (sexualita a libido se soustředí čím dál víc a izolovaně „egoisticky“ jen na to jedno). Můj názor je osobní a říká, že schopnost udržet si milování s vanilovou partnerkou mě chrání před drogovou závislostí na spanku. A jestli někdo namítne, že se jedná o rozdvojení mé sexuální osobnosti, pak Ano (takto se to u mě souhrou okolností vyvinulo, kdybych měl spankingovou partnerku, asi by se to vyvinulo jinak). A dodávám, považuji toto rozštěpení za funkční. A toto rozdvojení jde u mě dokonce tak daleko, že jsem ještě nikdy nespojil (od té doby, co jsem ženatý) spanking s milováním. Vztah se spankingovou přítelkyní v mé 13-té komnatě je u mě o něčem jiném než o milování. Septim

    OdpovědětVymazat
  87. Pietro09:14

    Jade: Co vlastně chce a potřebuje ... rozhodně nepotřebuji její bolest, a ke štěstí mi stačí jen něžné mazlení, při kterém má dívka vyšpulený holý zadeček. :-)) To, že přes něj dostane tak jemně, že to skoro ani neucítí, by spousta z vás vůbec nepovažovala za spanking. A proto stále věřím, že hrátky v této rovině jsou realizovatelné téměř s kýmkoli, že trochu pochopení a dobré vůle dokáže divy. Ale možná se strašlivě mýlím ... život ukáže.

    OdpovědětVymazat
  88. Anonymní09:19

    ...mimochodem , naše sexuální libido je vždy egoistické, a schopnost nadřadit mu vztah resp. propojení vnímání mého "Já" též s prožitkem a touhami Partnerky dělá z člověka kuturní lidskou bytost. Septim

    OdpovědětVymazat
  89. Pietro09:41

    Jade: co vlastně chce a potřebuje ... rozhodně nepotřebuji její bolest a ke štěstí mi stačí něžné mazlení, při kterém má dívka vyšpulený holý zadeček. :-)) To, že přes něj dostane tak jemně, že to skoro ani neucítí, by spousta z vás vůbec nepovažovala za spanking.
    A proto stále věřím, že hrátky v této rovině jsou realizovatelné téměř s kýmkoli, že trocha pochopení a dobré vůle ze strany dívky dokáže divy. (Veliká rozkoš a láska budiž jí odměnou.)
    Ale možná se šeredně mýlím ... život ukáže.

    OdpovědětVymazat
  90. Anonymní10:24

    Septim: takhle me nikdy nenapadlo o tom premyslet, ale je to uzasne a ocividne je to cesta, jak mit vztah s vanilkou a soucasne realizovat svoje nevanilkové touhy. vadily by mi na tom dve veci - zaprvé to oddeleni od milovani, nejde ani tak o to samotne "sukani" (omlouvam se, je to vulgarni, ale presne), ale proste o zasazeni spankingu do nejakeho sirsiho ramce, kdy si clovek muze ty vzrusujici pocity vyvolane vypraskem dale uzit a rozvijet s tou samou osobou, ktera je vyvolala. ale chapu, ze je to dan za udrzeni toho rozdvojeni. druha vec, ktera by mi asi byla neprijemna by byla ta trinacta komnata, tedy to, ze je potreba mit pred partnerem/partnerkou nejake tajnosti. ale zase - sverit se partnerovi by asi znamenalo urcitou ulevu, ale jen za cenu preneseni starosti na partnera, ktery by se s tim nejspis dost tezko srovnaval. takze klobouk dolu pred tim, ze sis to dokazal takhle nastavit a rozdelit, umim si predstavit, ze to vyzaduje dost velke sebeovladani a sebereflexi.
    Pietro: To, co popisuje je opravdu mozne realizovat temer s kymkoliv, pokud tady opravdu mluvime o par neznych placnutich v ramci mazleni, tak s tim se ani dane slecne nemusis moc sverovat, pravdepodobne si ani nevsimne:)) otazka samozrejme je, co si predstavujes pod neznym placnutim...:)

    Jade

    OdpovědětVymazat
  91. Septim: díky za informace i tvé prožitky...vždy jsem předpokládal, že tak nějak to dopadne i u mě (spank mám vzrušující jako ideu, když probíhá, tak je ve hře příliš mnoho pozornosti a sebeovládání na to abych se uvolněně oddával vzrušení(když jsem nahoře)nebo není podle mých momentálních potřeb (když jsem dole). Takže je skvělým prostředkšem k nabuzení, ale pokud spankuju málokdy pak dojde k vyvrcholení obou.

    Ještě k té schopnosti udržet si vanilkové milování. Asi se zasměješ, když ti povím, že často když příliš mnoho času trávím na tématických webech nebo s tématickými přáteli, tak pak si dávám "dovolenou" od spanku ve všech formách, abych měl rekonvalescenci a udržel si schopnost vanilkového vzrušení (pamatuju, že když jsem do spankingu poprvé vlítnul, tak jsem se skutečně dostal do stavu, kdy mě jiné představy než spank nevzrušily...to mě teprve probralo a vystrašilo, že jsem začal přemýšlet o tom o čem jsi ty mluvil v souvislostí s tou knihou)

    Pietro: souhlasim s Jade...pokud ti stačí to co popisuješ, tak to spankem nenazývej...jen ji zbytečně vyděsíš

    OdpovědětVymazat
  92. Jade: ad vztah s vanilkou...škoda, že je to nepřenosná zkušenost...toto je něco velmi cenného a užitečného...rád bych se poučil z tvojí chyby, ale obávám se, že ji budu opakovat a nezůžím si výběr partnerek jen na spankerky a budu doufat, že buď to v sobě potlačím nebo ji předělám...obávám se, že se stejnou zkušeností jakou jsi získala ty...nejsem věštěc, ale znám se příliš dobře:(((
    Díky za tvou zkušenost a že ses o ni podělila i když napoprvé se ti do toho nechtělo.

    OdpovědětVymazat
  93. Pietro11:53

    Jade: "Něžné plácnutí" znamená, že to nebolí (ani trochu). S čím by ale slečna mohla mít problém, je sehrání nějakého toho rituálu (který především mi na spanku připadá vzrušující). Třeba vyhrnout si sukýnku a ohnout se mi přes koleno. Kdybych po ní chtěl tohle, nejspíš bych stejně musel s pravdou ven.

    OdpovědětVymazat
  94. Pietro11:54

    Všem čtenářům Aryonova deníku: Musím říci, že to, co z této diskuse vyplynulo, je pro mě obrovským překvapením. Netušil jsem, jak propastné jsou rozdíly mezi fantazií a reálným prožíváním. Podle toho obrovského množství spankingového porna, co koluje po netu, by si člověk myslel, že to má rád každý druhý; a podle Vašich povídek jsem si udělal obrázek, že žijete v harmonických vztazích se spřízněnými dušemi a praktikujete spanking, kdykoli máte chuť. A teď s lítostí vidím, že realita je úplně jiná, že málokdo může ze svých snů vůbec něco uskutečnit; a pokud přece, tak zpravidla mimo manželství, a tudíž je spanking oddělený od vztahu i od sexu. A ani jedno z toho tím pádem není úplné ... Smutná situace, to jsem nečekal. :-(

    OdpovědětVymazat
  95. Anonymní12:04

    Selfspanking určitě k životu nepotřebuju, o tom to u mě není. S Pietrem souhlasím u formy lehkých spankingových her s vanilkou. Můj přitel taky ví, kde mám svoji hlavní erotogení zónu a i hlazení a mačkání tam mi ke štěstí stačí.

    A co se týká závislosti na spanku - bojím se že možná něco podobného, sexuálně pohřbilo vztah s bývalým přítelem. On měl taky svoji "lehkou" úchylku, kterou jsem bez problému akceptovala. Takže jsme spankovali po mým, pak dělali co se líbilo jemu po jeho a nějak jsme ztratili úplně schopnost užít si "klasiku" a časem to vedlo k vyšumění erotického napětí ve vztahu...

    Lachtanka

    OdpovědětVymazat
  96. Lachtanka: ví kde mám svoji hlavní erotogenní zónu
    u tohoto jsem se zasmál nahlas:D hezky diplomaticky řečeno...občas mám dojem, že masochistky jsou celé jedna velká erotogenní zóna, protože kdekoliv ji zmáčknu, tak se jí to líbí:D

    Pietro: rituál...pořád radím stejně: spíše řekni na co bys měl chuť(popiš to) než abys řekl, že tě baví spanking...spíše ti vyhoví když se nebude bát, že jsi uchyl, ale jen chlap s fantasií(když si budeš chtít zahrát na šéfa a nepořádnou sekretářku, tak ti vyhoví ráda...podle mých (chabých) zkušeností)

    ad čtenáři Aryona: možná se jen zbytečně rychle děsíš. Já kdykoliv jsem ve fungujícím vztahu, tak nemám nutkání psát/číst povídky nebo diskutovat. Takže z toho, jak jsou na tom momentálně čtenáři neusuzuj na to jak jsou na tom spankeři obecně. Stejnětak každý děláme chyby, tak když se probírá jestli s vanilkou spanko vztah ano nebo ne, tak k tomu ma co říct i někdo kdo teď už má vztah pistáciový, ale než se k němu dopracoval, šel přes vanilku...opět získáš mylný dojem, že je nespokojený jen protože má taky "zářez na pažbě"...

    OdpovědětVymazat
  97. ...podle Vašich povídek jsem si udělal obrázek, že žijete v harmonických vztazích se spřízněnými dušemi a praktikujete spanking, kdykoli máte chuť... Pietro, a co Freud? "Nenaplněná přání jsou hnací silou naší fantazie." On totiž uspokojený člověk nemá potřebu tvořit, nemá fantazii, nemá po čem snít. Četl jste Vinnetoua? Dílo Karla Maye je typický příklad sublimované nenaplněné touhy.

    OdpovědětVymazat
  98. Anonymní10:54

    peter_angel: zkusenost je neprenosna mimo jine proto, ze to u kazdeho muze dopadnout uplne jinak, tak to neber zas tak tragicky:) ja na tom vanilkovym vztahu v podstate lituju jen toho, ze jsem se nakonec zachovala nefer a ublizila vic, nez bylo nezbytne nutne.

    pietro: zas tak hrozne to nebude, nevim, jak ostatni ctenari/autori tady na deniku, ale ja jsem ted v tomto smeru vice nez spokojena a do diskuze o vanilkovych vztazich jsem chtela prispet jen proto, ze s tim mam taky taky zkusenost, ktera treba muze byt pro nekoho uzitecna. sam jsi prece psal, ze si ma "spankingova komunita" pomahat, ne?

    Tua: to je naprosto presne, u me to tak funguje stoprocentne, nejen na spankingove povidky, ale i na moje basnicke pokusy - kdyz jsem stastna a spokojena, nepisu. i kdyz jsem si vzdycky myslela, ze tak se lisi grafoman od skutecneho spisovatele, ktery dokaze psat, i kdyz je spokojeny. ale ten Karel May to trochu vyvraci:)

    Jade

    OdpovědětVymazat